Chov sklípkanů

Co byste měli vědět před vlastním chovem
- Sklípkani jsou hezcí a milí společníci
- Ne všechny druhy jsou smrtelně jedovaté
- Sklípkan roste tím, že se svléká ze svého starého "krunýře"
- Velice nenáročné na chov

Jak si pořídit nového kamaráda?
Nejjednodušší způsob je návštěva zverimexu. Taktéž je možné navštívit chovatelskou burzu, nebo si najít svůj exemplář přes inzerát, což bych Vám ovšem moc nedoporučoval. Ve zverimexu si nechte poradit, jaký druh si vybrat. Někteří se totiž brání kousnutím, jiní zas o něco příjemnější formou - a to vyčesáváním si žahavých chloupků ze zadečku. Zvláště stromoví sklípkani jsou velice rychlí, tudíž se na chování na dlani moc nehodí. U nás se vyloženě jedovaté druhy moc neprodávají a ani jich moc není. Jejich jed by se dal přirovnat k bodnutí včely, nicméně i to může být nebezpečné kvůli potenciální alergii či vniknutí infekce ze sklípkanových kusadel.
Další otázka je ohledně investice. Zde platí pravidlo přímé úměry:
čím většího sklípkana si chcete pořídit, tím víc za něho musíte
zaplatit.
V rozmezí od 20 - 300 kč seženete sklípkana, který se vám vleze do
filmové krabičky, od 300kč ho pak můžete hned po koupi pochovat, no a ty
dražší kousky můžete bez obav nechat běhat na své dlani, aniž by jste je
sfoukli. Jestli to není váš první pokus o chov,
doporučuji si pořídit malého sklípkana, protože po správné péči vám do
dvou roků doroste do rozměrů sklípkana za 300kč, navíc si budete moci
říci, jak pěkně jste si ho vypiplali.
Výběr doupěte
Pro malé sklípkánky (kolem 1 cm) je nejvhodnější filmová
krabička. Jako substrát se nám nejvíce osvědčila rašelina anebo pomletá
kokosová vlákna. Větším sklípkanům je nejlepší slepit terárium s ohledem
na druh - stromové druhy určitě ocení spletité větve zatímco pozemní si
budou rádi v dostatečně hlubokém podkladu hrabat svoje tajemné nory.
Ohledně substrátu platí to, co jsem napsal výše.Důležité je kropení substrátu. Pavouci
potřebují mít vlhko pro svůj správný vývin, hlavně ve svém
nejchoulostivějším období - svlékání. Avšak záleží na druhu-některým
přílišné vlhko naopak škodí.
A poslední rada, opravdu se dvakrát ujistěte, že máte terárium dobře
zabezpečené proti útěku jejich osídlenců. Hledání pavouka je naprosto
vyčerpávající a obtížná záležitost. Hlavně pozor na dvířka spolu s
větracími otvory, takový zdatný sklípkan má docela sílu a je schopen
"vybourat" takovou mřížku z pletiva proti komárům (vlastní zkušenost).

Domov sklípkana, pod kvítky je jeho nora, oranžová
mistička je nádoba na vodu.
Krmení hladových osmi očí
Jejich jídelníček je neuvěřitelně jednoduchý. Stačí jim cvrčci nebo mouční červi. Opravdu velcí sklípkani ovšem zvládnou i myš. Mnohem lepší než lovit cvrčky v přírodě je jejich zakoupení ve zverimexu,a to ze dvou důvodů. Prvním z nich je jistota, že cvrčci jsou zdraví, druhým pak "cvrček na míru". Opravdu malým sklípkanům je nejlepší kupovat octomilky neboli vinné mušky(lze je sehnat třeba na internetu nebo pěstovat doma.)
Sklípkany, pokud nejste silnější povahy, moc nedoporučuji krmit z ruky. Lepší bude pro oba, pokud jim jejich porci (zásadně živou) hodíte do terária a budete pozorovat výsledek. Chce to velice dobrý postřeh, protože sklípkani uloví svoji kořist během zlomku sekundy. Cvrček se stává kořistí poté, co ho pavouk uchvátil chelicerami (kusadly), přičemž do něj vypustil jed. Pak následuje proces mimotělního trávení - náš sklípkan do své nebohé oběti vpouští tělní tekutinu, která natráví obsah oběti. Ta je pak doslova "vypita". Pozor je nutné dávat při jejich svlékání. To vůbec svému miláčkovi nedávejte potravu. Hrozí nebezpečí, že hladovému cvrčkovi by se zachtělo nebohého, bezmocného lovce okousávat či ho polekat, takže by se mohl zdeformovat. Též týden po svlíknutí by neměl dostat cvrčka do teritoria, protože má ještě měkké chelicery.
Svlékání
Svlékání je pro sklípkany nejchoulostivější období jejich života. Jde o zdlouhavý proces, při kterém jim může jít i o život.
*Vaši přátelé rostou tím, že odhodí svůj starý krunýř a následně se "napumpují". Před vlastním svlékáním si připraví na substrátu "deku" - pavučinou vypletené místo, na to si lehnou vzhůru nohama a soukají se ze starého krunýře, který jim podélně praskne. To může trvat až 6 hodin, během tohoto období pavouk potřebuje klid a dostatek vlhkosti.
I*nterval svlékání se prodlužuje vzhledem ke stáří zvířete, malí sklípkánci se svlékají jednou za 3 týdny, staří většinou jedou za dva měsíce. Záleží také, jak moc je krmíte, čím lépe živený, tím je mu krunýř těsnější a častěji se svlíká.
Život s osminohými kamarády
Sklípkany chováme asi 7 let a za tu celou dobu jsme si s nimi užili
spousty legrace. Nebyl nikdo pokousán, pouze bylo pár pokusů o útěk.
Pokud Vám Váš exemplář pláchne, nezbude nic jiného, než prohledat
všechny tmavé kouty včetně šatníků. Bez potravy jsou schopní vydržet až
rok.
U nás zatím drží rekord Brachipelma Smithi, která byla na procházce něco
přes měsíc. Po celou tu dobu jsme měli nad botníkem varování pro
návštěvy, aby si laskavě kontrolovali body před nazutím, zda v nich není
náš sklípkan :-). Nakonec se přeci jen našel v šatní skříni.
Zde si můžete prohlédnout fotky našich mazlíčků.
Na závěr mě nezbývá nic jiného, než Vám popřát šťastný chov.

|